Subversion Repositories svnkaklik

Rev

Blame | Last modification | View Log | Download

\documentclass[12pt,a4paper]{article}
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage{graphicx}
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm
\topmargin -1.3cm 
\oddsidemargin 0cm
\pagestyle{empty}
\begin{document}
\title{Studium ultrazvukových vln}
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz}
\date{}
\maketitle
\thispagestyle{empty}
\begin{abstract}
Dokument je zaznamem měření, vlastností ultrazvukových vln. Odrazu, rychlosti šíření a difrakce.
\end{abstract}
\section{Úvod}
Prvním úkolem měření bylo zjistit závislost intenzity odraženého signálu od rovné kovové desku v závyslosti na úhlu mezi vysílačem a přijímačem. 
\section{Postup měření}
Nejdříve jsme začali ověřováním zákonu úhlu drazu. Za tímto účelem, jseme k úhlo měru připevnili odraznou kovovou desku, kterou jsme pam pomocí UZ reproduktoru ozarovali pod několika zvolenými úhly. Jak je vidět v následujících tabulkách.
\begin{table}[htbp] \caption{Měření rychlosti zvuku}
        \begin{center}
                \begin{tabular}{|c|c|}
                \hline Vzdalenost [cm] & cas[us$^\circ$]  \\ \hline
                5 & 420 \\ \hline
                10 & 681 \\ \hline
                15 & 1010 \\ \hline
                20 & 1260 \\ \hline
                25 & 1620 \\ \hline
                30 & 1870 \\ \hline
                35 & 2160 \\ \hline
                40 & 2470 \\ \hline
                45 & 2750 \\ \hline
                50 & 3020 \\ \hline
                \end{tabular}
        \end{center}
\label{rychlost}
\end{table}
   
\section{Diskuse}
Díky našim měřícím podmínkám bych výsleky měření hodnotil spíše, jako velice informativní, neboť například zvláště při měření difrakce se v datech uplaťnovala jakákoli změna měřeného prostředí. (procházející kolegové, přesun přívodních vodičů, i samotný přesun měřícího mikrofonu). Při ověřivání zákonu odrazu byla zase problematická neznalost vyzařívacích charakteristik reproduktoru. Navíc díky absenci jakéhokoli mechanického vedení docházelo k vyosení snímače z jeho původní pozice. Tento jev by sice bylo možné částečně  eliminovat hledáním maxima signálu vždy pod zvoleným reflexním úhlem ale tato metoda by asi značně přesáhla měřící čas, který i tak byl velice napjatý.   
\section*{Závěr}
Měřením jsme ověřili platnost zákona odrazu z geometrické optiky i pro zvukové vlny. Dále jsme zjistili, že rychlosti zvuku v našich laboratorních podmínkách se nijak zásadně neliší od tabulkových hodnot a též Dopplerův efekt je reálnou vlastností vlnění.
%\begin{thebibliography}{99}
%\end{thebibliography}
\end{document}