Subversion Repositories svnkaklik

\documentclass[12pt,a4paper,oneside]{article}
\usepackage[colorlinks=true]{hyperref}
\usepackage[utf8]{inputenc}
\usepackage[czech]{babel}
\usepackage{graphicx}
\textwidth 16cm \textheight 24.6cm
\topmargin -1.3cm 
\oddsidemargin 0cm
\pagestyle{empty}
\begin{document}
\title{vakuové napařování}
\author{Jakub Kákona, kaklik@mlab.cz}
\date{3.12.2010}
\maketitle
\thispagestyle{empty}
\begin{abstract}
\end{abstract}

\section{Úvod}
\begin{enumerate}
\item Seznámit se s aparaturou: aparatura AV 63 s úpravou pro napařování z odporově vyhříbané vaničky.

\item Zapnout přivod el. napětí, vody a tlakového vzduchu a uvést AV 63 do provozu. Sledovat funkci aparatury a tlak až do cca 4 10^-3 Pa.

\item Připravit sklíčka na napařování  - očistit 
        zhruba otřít
        vyprat ultrazvukem v saponátové vode
        opláchnoout destilovanou vodou
        opláchnout acetonem a zbytek stáhnout tamponem.
        vlozit na stolek aparatury

\item pripravit k napareni vrstvy cca 10nm stribra. Vzdalenost sklíčka od vaničky. 

\item Uzavřete aparaturu zvonem a čerpejte do vysokého vakua  p< 5.10-3 Pa

\item Zvyšováním napětí regulačním trafem zvyšujte pomalu teplotu vaničky a pozorujte Ag drátek (zatím zakrytý clonkou). Po dosažení teploty tání stříbra  se drátek smrští do kuličky. Můžete začít napařovat - odkryjte clonku. 

\item Vypněte žhavení a počkejte několik minut až vanička zchladne. 

\item Napustte recipient vzduchem a  vyjměte napařené sklíčko.

\item Opakujte se sklíčkem na které otisknete palec. 

\item Odstavte aparaturu.  

\end{enumerate}

\section{Postup měření}

Po uvedení napařovací aparatury do provozního stavu jsme v době čekání na nahřátí difuzní vývěvy připravili sklíčka k napařování.

Očištění podložních mikroskopických skel jsme provedli následujícím způsobem. Nejdříve byla umyta ultrazvukovou myčkou ve vodě s přidaným detergentem. Jako detergent bylo zvoleno tekuté mýdlo.
Po usušení bylo sklíčko z jedné strany ještě opláchnuto acetonem a otřeno nesterilním gázovým čtvercem. 
 
Mezi tím byla již aparaturav provozuschopném stavu a bylo možné připravit stříbrný drátek pro napařování. Podle výpočtunám vyšla délka drátku 6mm, v laboratoři nebyly moc přesné štípací kleště proto výsledný ústřižek měl spíše přibližné rozměry. 
Drátek byl lásledně vložen do keramické vaničky a nad něj položeno do držáku očištěné krycí sklíčko. Po očištění těsnění isopropylalkoholem byl recipient uzavřen a spuštěna čerpací automatika, po dosažení dostatečného vakua . Jsme postupně začali zvyšovat proud odporovým vyhříváním vaničky pomocí regulovatelného autotransformátoru. Stříbro sezačalo tavit zhruba při napětí 42V podle stupnice na autotransformátoru.

Po odpaření celé stříbrné kuličky jsem vypnuli vyhřívání a vyčkali než vanička schladne. Následně bylo možné aparaturu opět naplanit vzduchem. Odstavení vývěv a otevření napouštěcího ventilu proběhlo opět automaticky.

Postup čerpání a napařování jsme zopakovali i s druhým sklíčem pouze s rozdílem, že jedno jsem otiskl ukazováček. Tím byla narušena možnost pevné vazby mezi stříbrem a sklem a napařené sklo se v místě otisku brzo odloupalo, navíc okolí otisku dále degraduje. Zřejmě postupnou difuzí kyselin z otisku ve vrstvě stříbra.

Následně bylo po měření zjištěno, že stříbrná vrstava má přes úhlopříčku napařeného čtverce elektrický odpor přibližně 10 Ohm  

\section{Závěr}
Výsledkem byla dvě tence postříbřená sklíčka. Tenký povlak  stříbra se i přes velkou opatrnost při jejich přepravě značně poškodil. Na nedokonale očištěném sklíčku s otiskem zmizelo postříbření v místech obtisku téměř dokonale.

\end{document}